Kočka je masožravec a její trávící trakt je uzpůsoben k příjmu živočišné potravy.

TRÁVENÍ
Kočka je masožravec a její trávicí systém je přizpůsobený ke zpracování a efektivnímu využití potravy živočišného původu.
Trávicí trubice masožravců je relativně krátká – u psa se domestikací poněkud prodloužila, takže pes získal schopnost lépe využívat i krmiva rostlinného původu, narozdíl od kočky. Potrava u masožravců prochází trávícím ústrojím poměrně rychle, proto vyžadují kvalitní, dobře stravitelná krmiva s vysokou koncentrací živin. Kočka je závislá na příjmu živočišných krmiv ještě více než pes.
Chrup umožňuje potravu trhat, ale ne žvýkat, kočky polykají velké kusy potravy. Slinné žlázy produkují sliny s pH 7,5 – 7,6, 0,6 v množství 1,2 l za den. Neobsahují amylázu, v dutině ústní probíhá pouze mechanické zpracování potravy.
Žaludek je jednoduchý, tzn. je zde pouze žlaznatá sliznice, dobře roztažitelný, umožňující přijmout najednou velké množství potravy. Kočka však přijímá krmivo víckrát za den po menších množstvích.
Žaludeční šťáva obsahuje velké množství HCl, která ničí bakterie. U kočky je tak menší citlivost k bakteriálním infekcím z krmiva.
Žaludek se vyprázdní zhruba za 6 – 8 hodin po příjmu potravy.
Střevo je kratší a jednodušeji utvářené než u býložravců a všežravců.
V tenkém střevě probíhá hlavní enzymatické trávení, v žaludku se tráví jen bílkovny, ostatní živiny se začínají trávit až v tenkém střevě.
V žaludku kočky je silně vyvinutá podslizniční svalovina, při průchodu ostrého předmětu se smrští a předmět obrátí, aby šel tupým koncem ven = jehlový reflex.
Tlusté střevo je relativně krátké, se zakrnělým slepým střevem, hlavní funkcí je absorpce vody a elektrolytů. Mikrobiální fermentace vlákniny má zde nízkou úroveň .
Pes je schopný lépe využívat živiny z krmiv rostlinného původu, způsobem výživy se více podobá všežravcům, kočka je obligátní masožravec, a tak rostlinná krmiva přijímá málo a špatně je tráví. V potravě vyžaduje některé esenciální živiny = životně nezbatné, které jsou přítomné pouze v krmivech živočišného původu. Jsou to především aminokyseliny taurin a arginin, kyselina arachidonová a vitamín A.
POTŘEBA ENERGIE

neaktivní kočka = 50 kcal/kg ž.hm. (živé hmotnosti)= 209 kJ/kg ž.hm.
středně aktivní kočka = 60 kcal/kg ž.hm = 251 kJ/kg ž.hm
velmi aktivní kočka = 70 kcal/kg ž.hm = 293 kJ/kg ž.hm

Většina koček váží 2 – 6 kg.
Vyšší potřebu energie mají rostoucí koťata a kočky v druhé polovině březosti.

POTŘEBA BÍLKOVIN
Potřeba bílkovin je ovlivněna řadou faktorů, jako je:
kvalita proteinu, aminokyselinové složení, stravitelnost, energetická hodnota krmiva

Velký význam má aminokyselinové složení proteinu.
Pro kočku je 10 esenciálních aminokyselin – valin, leucin ,isoleucin, threonin, methionin, lysin, tryptofan, fenylalanin, histidin a arginin.
Limitující aminokyseliny jsou methionin a lysin.
Pro kočky jsou životně důležité arginin a taurin, jelikož tyto dvě aminokyseliny si nedokáží v těle vyrobit a jsou tedy závislé na jejich příjmu z krmiva.
Čím kvalitnější jsou bílkoviny, čím lepší je jejich aminokyselinové složení a stravitelnost, tím menší je jejich potřeba.

POTŘEBA TUKŮ
Tuk je nejkoncentrovanější forma energie, dodává krmivu chutnost a je nositelem vitamínů rozpustných v tucích a esenciálních mastných kyselin.

Esenciální mastné kyseliny jsou kyselina linolová, alfa-linolenová a kyselina arachidonová.

Zdroje:
kyselina linolová – světlicový, slunečnicový, kukuřičný, sojový olej
kyselina alfa-linolenová – lněný, černorybízový, konopný olej
kyselina arachidonová – olej z mořských ryb

POTŘEBA SACHARIDŮ
Jednoduché cukry, jako jsou disacharidy sacharóza a laktóza bývají někdy hůř snášené, to závisí na aktivitě enzymů. Takže některé kočky mohou mít trávící problémy při zkrmování mléka, např. celkem časté jsou průjmy při krmení kravským mlékem, jelikož obsahuje laktózu. Místo mléka jsou z mléčných výrobků vhodné tvaroh a jogurty. (již neobsahují laktózu)
Sacharidy z luštěnin jsou těžko stravitelné, způsobují nadýmání a zvyšují obsah vody ve výkalech.
Škrob je stravitelný pouze po patřičném zpracování. (vaření, rozemletí, spaření)

Kočky mají vysokou aktivitu jaterních enzymů, účastnících se glukoneogeneze (syntézy glukózy), je stálá a udržuje normální glykémii (hladinu cukrů v krvi) i při absenci sacharidů v dietě, kočka tudíž sacharidy nepotřebuje.

Vláknina má význam dietetický, podporuje trávení a stimuluje pasáž střevního obsahu, podporuje také rozvoj užitečných střevních bakterií.

POTŘEBA MINERÁLNÍCH LÁTEK
Zejména vápník (Ca) a fosfor (P):

Optimální poměr Ca : P je u koček 0,9-1,1 : 1
KRMIVA
Kočky se dnes mohou krmit dvěma způsoby:
- tradiční způsob (maso + rostlinný příkrm)
- použití hotových krmiv

Maso
- tvoří základ potravy koček
- kvalita bílkovin je vysoká, jsou plnohodnotné a vysoce stravitelné
- má vysoký obsah fosforu, nízký obsah vápníku = má nepříznivý poměr Ca : P = 1 : 15-26
- má nedostatek vitamínu A a D
Vařením se změkčuje a zjemňuje a na stravitelnost bílkovin nemá příliš vliv, dlouhodobé vaření ale působí naopak negativně (rozbíjí se struktura bílkovina ničí se i některé vitamíny)
Nezávadné kvalitní maso (určené pro lidský konzum) je možné podávat syrové, odpadní maso a vnitřnosti je vhodné vždy vařit.

Ryby
- dělí se na tučné = sledi, makrely, tuňák, losos, pstruh
a bílé = tresky, platýzi, plotice
- tučné obsahují vitamín A a D, bílé ne
-ryby s kostmi obsahují vápník i fosfor ve vyváženém poměru
- mohou obsahovat parazity a enzym thiaminázu (sladkovodní ryby), oboje se likviduje vařením

Vnitřnosti
Jsou kvalitními zdroji živin, ale musejí se zkrmovat opatrně, mají vysoký obsah kolagenu (neplnohodnotná, těžko stravitelná bílkovina),je možný také obsah těžkých kovů a cizorodých látek , mají se zkrmovat vždy vařené
Srdce – je velmi kvalitní, prakticky se rovná masu, může obsahovat více tuku
Ledviny, játra – velmi kvalitní, ale nebezpečí reziduí léčiv a chemikálií, těžkých kovů
Slezina – zkrmovat opatrně, vyvolává průjmy
Plíce – menší výživná hodnota, vysoký obsah kolagenu
Kosti – zdroj Ca a P, při zkrmování s masem vyrovnávají nepříznivý poměr Ca : P
měkké kosti z mladých zvířat jsou nevhodné – jsou tvrdé a lámavé (kosti králíků a drůbeže), předávkování kostí může vyvolat zácpu

Mléčné výrobky
Některé kočky nejsou schopni využít laktózu – mléko tudíž vyvolává průjem, mohou ale sýry a tvaroh (neobsahují laktózu).
Jogurt je vhodný po průjmových onemocněních a po léčbě antibiotiky, protože napomáhá obnovit střevní mikroflóru.

Vejce
Obsahují železo , vitamíny skupiny B, vitamín A a D
Vaječná bílkovina je vysoce kvalitní, má nejvyšší biologická hodnota
Podáváme je raději vařená , mají tak vyšší stravitelnost, syrové bílky obsahují avidin, který brání využití biotinu.

Tuky a oleje
Zdroj mastných kyselin, nositelé vitamínů rozpustných v tucích, zlepšují chuť a vůni krmiva, zvyšují energetickou hodnotu krmiva.

Zelenina
Kočky ji obvykle nepřijímají.

KRMIVA ZCELA NEVHODNÁ
Zcela nevhodné jsou kakao a čokoláda. Působí toxicky (kvůli obsahu theobrominu a dalších pro kočku jedovatých alkaloidů)
Kořeněné a příliš solené potraviny způsobují onemocnění jater a ledvin. Z tohoto hlediska je zkrmování lidských jídel pro kočku nevhodné, jelikož lidská strava obsahuje příliš vysoké množství těchto látek.
KOMERČNÍ KRMIVA - ROZDĚLENÍ

Podle obsahu vody:
šťavnatá (70 – 80%) a suchá (7 – 10%)

Podle obsahu živin:
kompletní a doplňková (mas. konzervy, těstoviny)

Podle kvality:
super premium (nejvyšší kvalita, např.Hillś, Eucanuba, Purina Pro Plan, Royal Canine)
premium (vyšší střední třída,např. Acana, Anka, Sportmix)
economy (nižší cena, horší kvalita)

Podle použití:
krmivo základní
krmivo s dietními účinky
klinická dieta

TECHNIKA KRMENÍ
Nejdůležitější je sledovat kondici, zdravotní stav a stav srsti, všímat si konzistence výkalů a při odchylkách od normálu upravit krmnou dávku.
Všechny změny v krmení musejí být postupné, přechod by měl trvat minimálně 5 dní.
Krmí se jedním kompletním krmivem nebo různými kombinacemi krmi.
Je dobré mít jednotný systém krmení, nepřecházet z tradičního krmení na komerční směsi během týdne, je ale možné krmit oba typy krmiv v určitém poměru celou dobu.

Frekvence krmení

Dospělá kočka se může krmit víckrát než 1x denně a nevadí jí určitá nepravidelnost.

VÝŽIVA JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍ KOČEK

Koťata
Porodní hmotnost je asi 80 – 140 g.
První 4 týdny jsou zcela závislá na kojení.
Ve stáří 4 týdnů porodní hmotnost ztrojnásobí a postupně si navykají na nové chutě.
První krmivo, které dostávají je většinou mléko nebo šťavnatá sekaná krmiva. (konzerva, maso)
Suchá krmiva se musí navlhčit nebo rozdrtit.
Kočky většinou kojí až do 7 – 8 týdnů.
Hmotnost koťat v 6 měsících je zhruba 2,4 – 3,2 kg

Dospělé kočky
Hmotnost 3 – 5 kg, kocouři 6 – 8 kg
Vyžadují pestrou škálu chutí a jejich střídání, jelikož jsou vybíravé.

Březí a kojící kočky
Březost kočky trvá průměrně 58 dní. (56 – 60)
Tělesná hmotnost se u kočky zvyšuje už od 1. týdne březosti – celkem o 40%
Množství krmiva se pozvolna zvyšuje od počátku březosti – březí kočka nemá zvláštní nároky, jen o něco větší množství vyvážené stravy (1,25x více než normálně)
Po porodu se množství krmiva postupně zvyšuje – kočka má 3 – 4x vyšší nároky na energii.
V této době je nutné krmit častěji, používat koncentrovanější krmiva
Během laktace kočka hubne a po odstavu by se měla vrátit na původní hmotnost.


ZÁKLADNÍ PRAVIDLA KRMENÍ
- potravu dávejte do umytých misek, kočky jsou velmi čistotné
- máte-li více koček, musí mít každá svou misku
- místo pro krmení udržujte v čistotě
- pro krmení vyberte klidné místo a udržujte je čisté
- kočka musí mít neustálý přístup k čisté vodě
- vyberte pro kočku krmivo, které odpovídá její zátěži a stavu
- z jedné formy stravy na jinou přecházejte postupně
- dospělou kočku nepřekrmujte, obezita je stejně nebezpečná jako u lidí